|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Veřejný zájem v právu životního prostředí
Horáček, Zdeněk
K DOKTORSKÉ DIZERTAČNÍ PRÁCI "VEŘEJNÝ ZÁJEM V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ" Zdeněk Horáček, 2011 Předmětem doktorské dizertační práce je zkoumání veřejného zájmu v právu životního prostředí. Z důvodu nedostatku odborné literatury k samotnému pojmu veřejný zájem se práce zabývá rovněž jeho základním vymezením a důležitými souvislostmi, vždy však ve vazbě na instituty práva životního prostředí. Jsou analyzovány interpretační a historické aspekty veřejného zájmu a založeny jeho základní definiční znaky, členění a proces formulace veřejného zájmu, včetně nápravy jeho nesprávného provedení. Práce zavádí definici veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako legálně vymezené hodnoty ochrany životního prostředí sdílené celkem. Takový veřejný zájem je prosazován ve všech fázích hodnocení a povolování záměru, který může být škodlivý životnímu prostředí, vždy v rozsahu závislém na konkrétní situaci. Doktorská dizertační práce dochází k závěru, že ochrana životního prostředí je celosvětově sdílenou hodnotou a veřejným zájmem. Nadto je veřejný zájem na ochraně životního prostředí kritériem rozhodování orgánů veřejné moci a výsledný veřejný zájem (přijaté řešení) je závislý na konkrétních podmínkách dané situace.
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku - lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje
Vogt, David
Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Nejprve jej teoreticky hledá, např. na základě teorií demokracie, vztahu státu a občanské společnosti, sociálního kapitálu atd. Zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části občanské společnosti, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie. Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Práce se kloní k přístupům, které zkoumají vztah občanské společnosti se státem a komerční sférou, kdy dochází ke střetům ve (veřejném) prostoru a o prostor. Poté je problematika zkoumána empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory. Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE "94*"); (ii) mediální data získaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s...
|
|
|
Veřejný zájem v právu životního prostředí
Horáček, Zdeněk ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
K DOKTORSKÉ DIZERTAČNÍ PRÁCI "VEŘEJNÝ ZÁJEM V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ" Zdeněk Horáček, 2011 Předmětem doktorské dizertační práce je zkoumání veřejného zájmu v právu životního prostředí. Z důvodu nedostatku odborné literatury k samotnému pojmu veřejný zájem se práce zabývá rovněž jeho základním vymezením a důležitými souvislostmi, vždy však ve vazbě na instituty práva životního prostředí. Jsou analyzovány interpretační a historické aspekty veřejného zájmu a založeny jeho základní definiční znaky, členění a proces formulace veřejného zájmu, včetně nápravy jeho nesprávného provedení. Práce zavádí definici veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako legálně vymezené hodnoty ochrany životního prostředí sdílené celkem. Takový veřejný zájem je prosazován ve všech fázích hodnocení a povolování záměru, který může být škodlivý životnímu prostředí, vždy v rozsahu závislém na konkrétní situaci. Doktorská dizertační práce dochází k závěru, že ochrana životního prostředí je celosvětově sdílenou hodnotou a veřejným zájmem. Nadto je veřejný zájem na ochraně životního prostředí kritériem rozhodování orgánů veřejné moci a výsledný veřejný zájem (přijaté řešení) je závislý na konkrétních podmínkách dané situace.
|
host ::
RSS.